Ano, neznám všechna technická data o radaru. Ale ty, které jsou k dispozici, jsou pro radar pozitivní. Radar na Marshallových ostrovech stojí a žádné problémy místnímu obyvatelstvu nedělá.
Ale proto pro radar nejsem. Vadí mi jak lidé zapomínají. Jak podceňují hrozbu Íránu a podobných režimů. Historie se opakuje. V roce 1938 západní svět reprezentovaný Anglií a Francií také strkal hlavu do písku a tvrdil, že Hitler není tak nebezpečný. Měli přece Maginotovu linii a kanál La Manche, tak čeho se bát? Jediný politik v celé Evropě, který vystupoval proti mnichovské dohodě, byl Winston Churchill. A byl za to označen jako válečný štváč. Za 60 let nato ho Britové zvolili největším Britem všech dob. My zvolili Karla IV.
Dnes odpůrci radaru označují jako válečného štváče George W. Bushe a o hrozbě z Íránu nic vědět nechtějí. Že má Írán technologii na výrobu jaderné zbraně? Nevadí. Že jejich rakety umí doletět až do Rumunska? Nevadí.
Jsem pro radar taky proto, protože iniciativa Ne základnám, vytvořená a ovládaná komunisty, občas vypustí nějakou šílenou poplašnou zprávu. Jako například, že se v Brdech bude muset kvůli radaru postavit jaderná elektrárna, nebo podobná kravina. Ono se sice později ukáže, že je to nesmysl, ale v lidech zůstává jakási pachuť, strach z neznámého, a tak radši radar odmítají.
Naštěstí pro radar je tady Rusko. Prezident Medvěděv používá rétoriku jako za sovětských dob a dokazuje, že nás stále považuje za sféru svého vlivu. Tím Čechy vyzývá, aby udělali něco, co by ukázalo, že už to tak není a nebude.
Musíme se rozhodnout. Chceme být s Ruskem, ze kterého si Medvěděv a Putin udělali soukromý majetek a které svůj "pacifismus" ukázalo v Gruzii a Čečensku? S těmi co nás sice v 1945 osvobodili, ale poté zde zavlekli diktaturu proletariátu a v roce 1968 tanky? Nebo chceme být součástí západní civilizace, vedené Spojenými státy, které dvakrát zachránily Evropu, nás v roce 1945 osvobodili a nikdy nám nic špatného neudělali?
Pokud jsme součástí demokratické severoatlantické civilizace, musíme udělat něco pro její obranu. Stačí málo, jen vyslovit souhlas s radarem. Nebuďme jako Daladier a Chamberlain v roce 1938.
Nakonec poznámku. V roce 1938 nám jako jediní byli opravdu ochotní pomoci Srbové. Jak jsme to ocenili? Uznáním Kosova...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
6 komentářů:
čau Pavle, když jsem kdysi ještě stíhal číst celé noviny, tak moje politické názory byly hodně blízké nászorové stránce MF Dnes (Steigerwald, Komárek, Bendová). Teď už stíhám z MF jen Sport a Východní Moravu, takže ani netuším, jak komentářová stránka vypadá a jestli tam třeba z těch tří výše jmenovaných ještě někdo je. Každopádně podle prvních textů máš našlápnuto k tomu, abys je nahradil.
Z vlastní zkušenosti blogera vím, že nejlepší komentáře jsou takové, které polemizují s nějakou částí textu, někde opraví informaci, někde nesouhlasí s autorem, ... Tehdy ty komentáře mají význam, tehdy ožívá blog, ... Ale ať se snažím sebevíc, tak nemůžu najít nic nesprávného ani nic, s čím bych mohl nesouhlasit. Zajímavé.
Prosím tě, proč máš vedle pole pro "Ověření slova" ten obrázek invalidy?! Nějak mi uniká smysl.
Tu ikonku tam dáva server blogspot.com, podporuje tak slabozraké, které nenutí opisovat text, ale zapisovat číslo, které uslyší.
Já vlastně vůbec nic nepsal, všechno vytvořil Google, já si jen vybral vzhled.
Ahoj Pavle, nejsem blogger, přesto bych chtěl něco poznamenat. Přečetl jsem si tenhle článek a všechno je logické, zapadá do sebe a sedí to. Jestliže se na to dívám tímhle logickým pohledem, jsem také pro. (Jen blázen by nebyl). Členství v NATO je součástí naší zahraniční politiky.
Pak si vezmu do ruky noviny (MF Dnes z 25.11.) a čtu článek Návod ke čtení smlouvy (rozumí se Lisabonské). Vysvětluje se zde, co LS je, její historie apod. Je tu mimo jiné napsáno: EU chce, aby v globalizovaném světě dokázala jako celek lépe konkurovat Spojeným státům a ekonomikám z Asie.... Jsme součástí EU. Měli bychom tedy konkurovat nebo se podílet na konkurenci Spojeným státům. Uvědomuji si, že se jedná o konkurenci v oblasti hospodářské. Otázka radaru spadá do oblasti zahraniční politiky a bezpečnosti. Ale .... Všechno souvisí se vším, tedy i hospodářská politika státu s jeho politikou zahraniční. Alespoň to tak cítím. A zároveň v tom cítím rozpor. Je mi jasné, že tlaku asijských ekonomik je nutné se nějak bránit. Ekonomika Spojených států je také silná, je nutno se jí také bránit. Na první pohled je jasné, že EU jako celek se bude bránit lépe, spíše, že jedině takováto koordinovaná obrana má nějaký smysl.
Celé jsem to napsal proto, že si nejsem jistý, zda lze s někým spolupracovat na poli zahraniční politiky a obrany státu a zároveň mu být konkurentem (nebo spolukonkurentem) v oblasti ekonomické, zvláště, když tyto oblasti, a nejenom tyto, jsou vzájemně propojeny.
Zvolil jsem si anonymní identitu, protože to bylo nejrychlejší a zatím se pravidelným bloggerem stát nehodlám. Autor článku stejně pozná, odkud vítr vane.
Jirka P.
Nemyslím si, že by platilo, že s kým obchodně soutěžíme, toho musíme vojensky nenávidět. Svobodný svět by se měl spojovat k obraně. To podle mně s ekonomikou nesouvisí. Můžeme se hádat s USA o cenu masa nebo kdo dodá zbraně, ale když nás někdo napadne, pomůže nám NATO, tj. prakticky USA.
Taky ten povyk ze západní Evropy proti radaru je možná kvůli tomu, že byly vyloučeni na dodávkách. Ale přesto USA uznávají za spojence. Na jednání NATO už takový povyk není...
Okomentovat